Ohlašování do IRZ za rok 2022
Ohlašování do IRZ za rok 2022
Právní předpisy pro ohlašování údajů do IRZ za rok 2022
Rozsah integrovaného registru znečišťování (dále rovněž IRZ), stejně tak jako povinnosti ohlašujících subjektů či přístup veřejnosti k informacím, upravují pro rok 2022 právní předpisy přijaté na evropské a národní úrovni. Jejich přehled uvádí tabulka 1. Provozovatelé jsou povinni se s jednotlivými předpisy podrobně seznámit a řídit se jimi.
Číslo předpisu | Název předpisu |
---|---|
2006/166/ES | Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006 , kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES (Text s významem pro EHP) (nařízení o E-PRTR). |
25/2008 Sb. | Zákon o integrovaném registru znečišťování a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o IRZ a ISPOP). |
145/2008 Sb. | Nařízení vlády, kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů (nařízení vlády o IRZ). |
2019/1010/EU | Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1010 ze dne 5. června 2019 o sladění povinností podávání zpráv v oblasti právních předpisů souvisejících s politikou životního prostředí a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 a (EU) č. 995/2010, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES, 2004/35/ES, 2007/2/ES, 2009/147/ES a 2010/63/EU, nařízení Rady (ES) č. 338/97 a (ES) č. 2173/2005 a směrnice Rady 86/278/EHS. |
2019/1741/EU | Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/1741 ze dne 23. září 2019, kterým se stanoví formát a četnost údajů, které mají členské státy poskytovat pro účely ohlašování podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES (prováděcí rozhodnutí Komise). |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES (dále rovněž nařízení o E-PRTR) bylo publikováno v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. 2. 2006. Nařízení je účinné od 24. 2. 2006 (článek 221) a má z hlediska své právní povahy přímé účinky pro dotčené subjekty. Nařízení tvoří celkem 22 článků a 3 přílohy. Předmětem nařízení (článek 1) je zřízení integrovaného registru úniků a přenosů znečišťujících látek na úrovni Společenství (E-PRTR).
Velmi důležité z hlediska provozovatelů průmyslových a zemědělských činností jsou následující články a přílohy:
- Článek 2, který definuje základní pojmy;
- Článek 5, který specifikuje jejich ohlašovací povinnosti, odpovědnost za kvalitu ohlášených údajů a povinnost vést evidenci údajů;
- Článek 9, který se zabývá kvalitou ohlašovaných údajů provozovateli (je povinností provozovatele zajistit kvalitu údajů, které ohlašuje);
- Článek 20, který stanovuje povinnost členským zemím stanovit odrazující sankce za neplnění povinnosti ohlašovat úniky a přenosy;
- Příloha I obsahuje činnosti sledované registrem (65 činností);
- Příloha II obsahuje látky sledované v registru spolu s ohlašovacími prahy (91 látek).
Zákon č. 25/2008 Sb.
Zákon č. 25/2008 Sb. (Sbírka zákonů, ročník 2008, částka 11, str. 510 - 515) lze v obecné rovině rozdělit na dvě části. První část obsahuje ustanovení k Integrovanému registru znečišťování životního prostředí (IRZ). Druhá část kodifikuje fungování Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP).
§ 1 v návaznosti na nařízení o E-PRTR zakotvuje IRZ jakožto veřejně přístupný informační systém úniků a přenosů znečišťujících látek, jehož výstupy jsou součástí E-PRTR. Je stanovena jasná vazba na evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek na úrovni Evropských společenství (tj. E-PRTR). IRZ je zřízen zákonem a spravován Ministerstvem životního prostředí (§ 2). V praktické rovině je ale provoz svěřen České informační agentuře životního prostředí.
Vymezení povinných subjektů upravuje § 3 zákona (odst. 1 a odst. 2). Významným způsobem bylo v roce 2016 prostřednictvím zákona č. 450/2016 Sb. změněno vymezení ohlašujících subjektů. V případě provozoven s E-PRTR činností či činnostmi se nic nezměnilo, ale okruh ohlašovatelů nad rámec E-PRTR byl významným způsobem zúžen, přičemž přehled dotčených činností je nyní předmětem přílohy k zákonu o IRZ a ISPOP. Úniky látek a přenosy látek v odpadech nad rámec nařízení o E-PRTR stanoví prováděcí právní předpis (§ 3 odst. 3) – viz nařízení vlády č. 145/2008 Sb. Termín ohlašování upravuje § 3 odst. 4. Formu a způsob předání povinných údajů ošetřuje § 3 odst. 5.
Definici přestupků ve vztahu k IRZ obsahuje § 5 a § 6. Výkon státní správy je zákonem svěřen Ministerstvu životního prostředí (§ 7) a České inspekci životního prostředí (§ 8).
Zákon kromě IRZ zřizuje ISPOP, který vede Ministerstvo životního prostředí (§ 4) a je součástí Jednotného informačního systému životního prostředí (JISŽP). Od ohlašovacího roku 2021 je již k dispozici nová a pokročilá verze ISPOP. Veškeré informace k této oblasti je možné dohledat zde.
Zákon č. 25/2008 Sb. nabyl účinnosti dnem vyhlášení ve sbírce zákonů (§ 21) – 12. 2. 2008.
Nařízení vlády č. 145/2008 Sb.
Zmocňovací ustanovení (§ 3 odst. 3) v zákoně č. 25/2008 Sb. umožňovalo provést konkretizaci ohlašovaných látek, prahových hodnot a údajů pro ohlášení do IRZ ve vládním nařízení. Nařízení vlády bylo přijato pod číslem 145/2008 Sb. (Sbírka zákonů, ročník 2008, částka 46, rozeslána 29. 4. 2008, str. 1842 – 1851).
Nařízení vlády o IRZ zejména upravuje seznam ohlašovaných látek a prahových hodnot, pokud jde o ohlašování látek, které nejsou výslovně uvedeny v přímo účinném tak, aby byl zachován dosavadní rozsah ohlašovacích povinnosti. Dále nařízení stanovuje údaje požadované pro ohlašování do Integrovaného registru znečišťování životního prostředí, které vycházejí z údajů požadovaných právem EU od členských států.
V textové části obsahuje nařízení vlády o IRZ pouze tři paragrafy, přičemž se z větší části jedná o odkazy na přílohy. Celkem má nařízení 3 přílohy, které jsou stěžejní z hlediska účelu nařízení vlády o IRZ:
- Příloha č. 1 obsahuje znečišťující látky, jejichž úniky do ovzduší se ohlašují vedle požadavků práva EU;
- Příloha č. 2 upravuje rozsah látek sledovaných v odpadech přenášených mimo provozovnu (přenosy látek v odpadech);
- Příloha č. 3 upravuje údaje požadované pro ohlašování do IRZ. Požadavky vychází z velké části z přílohy III .
Za zmínku stojí fakt, že zmocnění se netýká přenosů látek v odpadních vodách. Z toho důvodu položky, které jsou nad rámec E-PRTR, se sledují pouze v rámci úniků do vody (v nařízení o E-PRTR je v příloze II sloupec společný pro oba typy úniku/přenosu). Vzhledem k tomu, že pro rok 2022 nabíhá nově i povinnost ohlašovat několik dalších látek, jedná se o důležitou informaci. Více informací je uvedeno v části Rozsah IRZ.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1010
Nařízení s plným názvem "Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1010 ze dne 5. června 2019 o sladění povinností podávání zpráv v oblasti právních předpisů souvisejících s politikou životního prostředí a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 a (EU) č. 995/2010, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES, 2004/35/ES, 2007/2/ES, 2009/147/ES a 2010/63/EU, nařízení Rady (ES) č. 338/97 a (ES) č. 2173/2005 a směrnice Rady 86/278/EHS (Text s významem pro EHP)" upravuje několik oblastí, které jsou uvedeny v nařízení o E-PRTR. Uvedené úpravy jsou konkrétně předmětem článku 7. Důvodem pro úpravy je zejména nově vznikající EU registr průmyslových míst, který nebyl doposud legislativně ukotven na úrovni EU.
Patrně nejdůležitější věcí je zrušení dosavadní přílohy III nařízení o E-PRTR. Tu nově upravuje samostatný předpis - prováděcí rozhodnutí Komise (viz níže). Jisté úpravy doznala část týkající se důvěrnosti informací a pro MŽP nově odpadá povinnost vypracovávat a předávat zprávu za poslední tři ohlašovací roky Evropské komisi (tj. článek 16). Rovněž termíny pro předávání údajů ohlašovaných do E-PRTR se mění a jsou nově součástí již zmíněného prováděcího nařízení Komise.
Na samotné ohlašovatele tento předpis nemá zásadní vliv. Důležitý je zejména pro MŽP. Pro ohlašovatele je zásadním tuzemská úprava, která v sobě již zahrnuje evropské požadavky.
Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/1741
Prováděcí rozhodnutí Komise, které má plný název "prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/1741 ze dne 23. září 2019, kterým se stanoví formát a četnost údajů, které mají členské státy poskytovat pro účely ohlašování podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES (oznámeno pod číslem C(2019) 6745) (Text s významem pro EHP)", lze považovat za jednu z nejvýznamnějších změn od roku 2006, kdy bylo přijato nařízení o E-PRTR. Změny, které jsou předmětem tohoto předpisu, se zásadním způsobem dotýkají jak ohlašovatelů do IRZ/E-PRTR, tak zejména MŽP.
V prvé řadě lze zmínit změny ohlašovacích termínů do EU registru průmyslových míst, což je důležité pro MŽP. Samotný reporting bude nyní rozdělen do dvou samostatných částí - reportování administrativních (základní údaje identifikující místo, provozovnu, zařízení či část zařízení) a tematických (samotné údaje o únicích/emisích/přenosech) údajů. Administrativní údaje bude nutné ohlásit nejpozději do konce září za předchozí kalendářní rok a na ně navázané údaje administrativní do konce listopadu za předchozí kalendářní rok.
Údaje, které bude nutné v rámci reportingu administrativních a tematických dat ohlašovat, jsou předmětem přílohy. Změny pro ohlašovatele nejsou tak rozsáhlé, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale s jistými změnami je nutné počítat, jelikož jsou i náležitým způsobem zohledněny v příslušném ohlašovacím formuláři IRZ. Zmínit je možné údaj o objemu výroby, který je povinný od roku 2021 nebo potřebu identifikovat stav provozovny. Převážná většina dalších údajů se bude týkat výhradně MŽP (např. identifikace, přidělování průmyslových míst a jejich úpravy atd.). I mj. z těchto důvodů se připravuje novela nařízení vlády o IRZ. Ohlašovatelům doporučujeme, aby se s těmito předpisy náležitě seznámil.
Co se týče objemu výroby, ač na národní úrovni není přesně stanoven formát pro každou činnost, doporučujeme se řídit tím, co bude povinné na evropské úrovni. Ohlašovací formulář je nastaven tak, aby tyto požadavky reflektoval. U IRZ činností je možné postupovat analogicky - tj. v případě činností s nižší prahovou kapacitou než je příslušná E-PRTR použít typ objemu výroby pro tuto E-PRTR činnost a v případě ostatních činností pokud možno využít varianty, kterou formulář nabídne. I v případě E-PRTR činnosti bude formulář nabízet variantu, která bude povinná na evropské úrovni. Je možné zvolit i jinou variantu, což ale nedoporučujeme, protože se tím naruší možnost porovnatelnosti pro provozovny s obdobnou výrobní náplní.
Rozsah IRZ
Při určování rozsahu a struktury IRZ je stěžejní E-PRTR, neboť přímo stanovuje minimální rozsah národních registrů. Příloha II k obsahuje 91 látek, které se musí objevit v registrech všech členských států. Je ovšem plně v souladu s , pokud země vedou širší registry (např. větší počet látek, nižší ohlašovací prahy, větší rozsah povinných subjektů, další sledované údaje apod.). I IRZ se v některých oblastech vyznačuje širším záběrem. V prvé řadě se jedná o větší počet činností, než jaké jsou specifikovány v nařízení o E-PRTR. Tyto jiné činnosti nebo činnosti s nižší prahovou hodnotou pro kapacitu jsou uvedeny v příloze k zákonu o IRZ a ISPOP.
Pro rok 2022 nastalo ve výčtu látek několik změn, přičemž se tyto změny dotkly všech typů úniků/přenosů, kromě přenosů látek v odpadních vodách, na které se nařízení vlády o IRZ nevztahuje.
Úniků do ovzduší se nově jedná o další čtyři látky sledované navíc v únicích do ovzduší. Kromě dosavadního styrenu a formaldehydu se nově ohlašovací povinnost týká polychlorovaných naftalenů (PCN), solí a esterů pentachlorfenolu, benzo(a)pyrenu (doposud sledován na dobrovolné bázi) a také oxidu uhličitého (CO2) bez spalování biomasy (tato položka se také již sleduje, avšak bylo nutné přistoupit na narovnání dosavadní praxe a příslušné právní úpravy). V případě CO2 se nejedná o novou látku, ale o způsob jejího vzniku. Ale obecně tuto látku, či spíše položku, budeme považovat za samostatnou, a tím dojde i k ovlivnění celkového počtu látek či položek v tabulce 3.
V případě úniků do vody došlo také k navýšení počtu sledovaných látek či položek o další čtyři. V tomto případě se jedná o bromované difenylethery (PBDE): hexa-BDE a hepta-BDE, soli a estery pentachlorfenolu, polychlorované naftaleny (PCN) a benzo(a)pyren (doposud sledován rovněž na dobrovolné bázi).
U úniků do půdy je počet nově přidaných látek či položek roven také čtyřem. Výčet je následující - bromované difenylethery (PBDE): hexa-BDE a hepta-BDE, soli a estery pentachlorfenolu, polychlorované naftaleny (PCN) a benzo(a)pyren (doposud sledován rovněž na dobrovolné bázi).
Všechny výše uvedené úpravy jsou předmětem přílohy č. 1 k nařízení vlády o IRZ.
Rovněž u přenosů látek v odpadech, které jsou předmětem přílohy č. 2 nařízení vlády o IRZ, byl výčet látek navýšen o dvě položky. Konkrétně se jedná o polychlorované naftaleny (PCN), které získaly pořadové číslo 96 a již několikrát zmiňovaný benzo(a)pyren, který je dohledatelný pod pořadovým číslem 97.
Nově přidané položky mají jedno zásadní specifikum - samostatně nemají stanovenu žádnou prahovou hodnotu. Jejich ohlašování či neohlašování se řídí látkou či položkou, na kterou jsou navázány. Princip je jednoduchý - pokud vznikne povinnost ohlásit látku či položku, na kterou jsou nově přidané navázány, vzniká povinnost uvést i jejich množství. V následující tabulce je uvedeno, na jaké látky či položky jsou nově přidané navázány.
Nová látka/položka | "Řídící" látka/položka |
---|---|
Bromované difenylethery (PBDE): hexa-BDE a hepta-BDE | Bromované difenylethery (PBDE) |
Soli a estery pentachlorfenolu | Pentachlorfenol (PCP) |
Polychlorované naftaleny (PCN) | Naftalen |
Benzo(a)pyren | Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) |
Oxid uhličitý (CO2) bez spalování biomasy | Oxid uhličitý (CO2) |
Ohlašovací formulář je již s ohledem na tento princip koncipován a povinnost ohlásit nové látky bude jím vyžadována. Doplňujeme, že i nadále je možné dobrovolně vyplnit množství benzo(a)pyrenu v přenosech látek v odpadních vodách.
S ohledem na výše uvedené je v následujících tabulkách 3 a 4 uveden celkový počet sledovaných látek v jednotlivých typech úniků/přenosů.
Úniky | Počet znečišťujících látek |
---|---|
Ovzduší | 65/66 (s CO2 bez spalování biomasy) |
Voda | 75 |
Půda | 65 |
Přenosy | Počet znečišťujících látek |
---|---|
v odpadech | 24 |
v odpadních vodách | 71 |
Dále IRZ obsahuje informace o přenosech množství odpadů (ostatních a nebezpečných). V tomto případě prahové hodnoty zůstávají beze změny - tj 2 tuny nebezpečného odpadu za rok a 2000 tun ostatního odpadu za rok. Tento požadavek je uveden přímo v textu nařízení o E-PRTR (článek 5 odst. 1. (b)).
Důležité je rovněž zmínit skutečnost, že rozsah IRZ je oproti E-PRTR širší také s ohledem dotčených činností. Přehled činností nad rámec E-PRTR (tj. přílohy I nařízení o E-PRTR) je uveden v příloze k zákonu č. 25/2008 Sb. Také v tomto případě nedoznal výčet dotčených činností žádné změny.
Plnění ohlašovací povinnosti
Vznik ohlašovací povinnosti je ve vztahu k IRZ vázán na následující předpoklady: existence provozovny, existence činnosti, existence úniků a/nebo přenosů, překročení stanoveného ohlašovací prahu za příslušný ohlašovací rok.
Podle článku 2 odst. 4 se provozovnou rozumí jedno nebo více zařízení ve stejné lokalitě, které provozuje stejná fyzická nebo právnická osoba”. Zákon č. 25/2008 Sb. doplňuje, že provozovnu tvoří jedna nebo více stacionárních technických jednotek provozovaných v jedné lokalitě, v níž je prováděna činnost se stanovenou prahovou hodnotou pro kapacitu uvedená v příloze k zákonu o IRZ a ISPOP (§ 3 odst. 2).
Článek 2 odst. 5 definuje pojem lokalita jako zeměpisné umístění provozovny. Stejnou lokalitou se rozumí stejné místo, přičemž toto musí být posouzeno u každé provozovny.
Údaje do IRZ se zasílají za jednotlivé provozovny, ve kterých je vykonávána určitá činnost (prostřednictvím stacionárních technologických jednotek), při které dochází k únikům znečišťujících látek, přenosům znečišťujících látek v odpadech a odpadních vodách a produkci odpadů (přenosy množství odpadů). Důležitým aspektem vzniku ohlašovací povinnosti je tak mimo jiné i existence provozovny se zeměpisnými souřadnicemi. Zeměpisné souřadnice provozovny jsou jedněmi ze základních údajů, které je od ohlašovatelů požadovány.
Informace o únicích a přenosech zahrnují celkové informace o únicích a/nebo přenosech v důsledku všech úmyslných, havarijních, pravidelných a nepravidelných činností na lokalitě provozovny. Množství havarijních úniků musí být zahrnuto do celkového množství úniků.
Ohlašovací prahy jsou určeny jako množství znečišťující látky (kg/rok) nebo odpadů (t/rok). V těchto jednotkách se údaje zadávají. Povinnost ohlásit příslušné údaje do IRZ vzniká provozovateli pouze při jejich překročení. Provozovatel ovšem může ohlásit do IRZ i údaje o únicích a přenosech v případech, kdy k překročení ohlašovacího prahu nedošlo. Na tuto skutečnost bude v rámci kontroly údajů uvedených v ohlašovacím formuláři upozorněn.
Povinnost ohlašovat úniky a přenosy do IRZ vzniká v případě překročení stanovených prahových hodnot všem provozovatelům, kteří jsou uvedeni v § 3 odst. 1 a § 3 odst. 2 zákona o IRZ a ISPOP:
- Provozovatelům provozujícím činnost (činnosti) uvedenou v příloze I .
- Provozovatelům provozujícím jinou činnost (činnosti) uvedenou v příloze k zákonu o IRZ a ISPOP (§ 3 odst. 2).
Rozsah ohlašovací povinnosti
Rozsah ohlašovací povinnosti je upraven , zákonem o IRZ a ISPOP a nařízením vlády o IRZ. Rozsah ohlašovací povinnosti v oblasti úniků a přenosů je pro obě skupiny provozovatelů (s činností podle nařízení o E-PRTR i s činností podle přílohy k zákonu o IRZ a ISPOP) stejný:
- Úniky znečišťujících látek podle přímo účinného nařízení o E-PRTR (příloha II);
- Přenosy odpadů podle přímo účinného nařízení o E-PRTR (článek 5) - pro přenos odpadu mimo lokalitu provozovny jsou prahové hodnoty - 2 tuny za rok pro nebezpečný odpad a 2000 tun pro ostatní odpad;
- Přenosy látek v odpadních vodách podle přímo účinného nařízení o E-PRTR (příloha II);
- Úniky znečišťujících látek podle nařízení vlády o IRZ (příloha č. 1);
- Přenosy znečišťujících látek v odpadech mimo provozovnu (přenosy látek v odpadech) podle nařízení vlády o IRZ vznikající přímo nebo v přímé souvislosti s činností zařízení v provozovně (příloha č. 2).
Rozsah údajů požadovaných pro ohlašování
Rozsah požadovaných údajů ohlašovaných do IRZ vymezuje příloha č. 3 nařízení vlády o IRZ Jedná se o výčet údajů, které musí povinné subjekty ohlásit Ministerstvu životního prostředí. Obsah přílohy vychází z přílohy III nařízení o E-PRTR s upřesněním pro ohlašování do IRZ. Provozovatelé musí ohlásit do IRZ všechny požadované informace o provozovně a únicích a přenosech. Avšak některé z těchto údajů jsou součástí zaregistrovaných údajů, a tudíž není nutné již řešit jejich opakované zadávání. Pouze je nutné dbát na jejich aktuálnost a případné změny do CRŽP následně příslušným způsobem promítnout.
Provozovatelé musí mimo jiné uvádět, zda je údaj o úniku (přenosu) látky zjištěn na základě měření. U údajů, u nichž je uvedeno, že jsou založeny na měření či výpočtu, se ohlásí také analytická metoda a/nebo metoda výpočtu. Pro uvedení skutečnosti, zda jsou ohlášené údaje o úniku a přenosu založeny na měření, výpočtu nebo odhadu, je vyžadován zjednodušený systém se třemi třídami odlišenými kódem z písmen, který odkazuje na metodiku použitou k získání údajů: měření - M, výpočet - C a odhad - E (článek 5 nařízení o E-PRTR). Nově je možné doplnit textovou informaci i u expertního odhadu, což doposud nebylo možné.
U přenosu látek v odpadech mimo provozovnu je povinností provozovatele dále uvést kód označující, zda byl odpad využit (kód R) nebo odstraněn (kód D), název osoby a adresu osoby provádějící odstranění/využití. U přenosů odpadů musí provozovatelé uvádět: druh odpadu (nebezpečný nebo ostatní), množství odpadu podle druhu v tunách/rok, způsob nakládání s odpadem (využití - R, odstranění - D), postup k získání ohlašovaného údaje (měření, výpočet, odhad, použitá metoda získání ohlašovaného údaje v případě použití měření a výpočtu, název a adresa osoby provádějící odstranění/využití odpadu, v případě přeshraničního přenosu adresa lokality využití/odstranění, která přenos skutečně přijme.
Vedení evidence
Provozovatelé podle § 3 odst. 1 a § 3 odst. 2 zákona o IRZ a ISPOP jsou povinni uchovávat evidenci údajů, ze kterých byly ohlášené informace získány, a popis metodiky použité k získání údajů po dobu pěti let od konce daného ohlašovacího roku (článek 5 odst. 5 nařízení o E- PRTR). Formát evidence pro IRZ není právně závazně upraven. Provozovatelé musí být schopni doložit prokazatelné a ověřitelné údaje, na základě kterých získali ohlášené údaje, případně na základě kterých získali údaje o nedosažení příslušných ohlašovacích prahů. Tato povinnost je relativně nově zakotvena bez dalších podrobností i v zákonu o IRZ a ISPOP v § 3 odst. 6. Kontrolu vedení evidence provádí Česká inspekce životního prostředí. Nevedení evidence je přestupkem (dříve správním deliktem), který podléhá sankci.
Kvalita ohlašovaných informací
Provozovatelé jsou odpovědní za kvalitu informací, které ohlašují. Odpovědností provozovatelů je kvalita ohlášených informací a použití nejlepších možných postupů při identifikaci úniků a přenosů (článek 9 a článek 5 odst. 4 nařízení o E-PRTR). Provozovatelé jsou povinni při přípravě jejich zpráv použít nejlepší dostupné údaje (článek 5 odst. 4 nařízení o E-PRTR).
V souladu s článkem 9 odst. 2 nařízení o E-PRTR musí být údaje ohlašované provozovateli vysoce kvalitní, zejména pokud jde o jejich úplnost, konzistentnost a důvěryhodnost. Provozovatelé provozovny mohou poskytnout nepovinné informace o provozovně, které mohou být při posuzování kvality údajů rovněž užitečné.
Forma a způsob ohlašování údajů do IRZ
Hlášení do IRZ lze podat výhradně v elektronické podobě prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí - ISPOP (§ 3 odst. 5 zákona o IRZ a ISPOP). Více informací o způsobu ohlašování, přístupu do ISPOP či aktualitách s touto problematikou spjatých je zveřejněno na stránkách ISPOP - http://www.ispop.cz/.
Provozovatelé nemusí použít přímo řešení vytvořené Ministerstvem životního prostředí, musí ovšem při ohlašování dodržet datový standard, který zveřejňuje rovněž MŽP (§ 4 odst. 3 zákona o IRZ a ISPOP).
Datový standard definuje datovou strukturu hlášení do IRZ. Datové standardy jsou zveřejňovány na stránkách ISPOP. V případě IRZ se datový standard zveřejňuje ke konci září roku, na který se ohlašování bude vztahovat (§ 7 písm. c) zákona o IRZ a ISPOP).
Registrace provozovny
Provozovatelé jsou povinni zaregistrovat provozovny, na které se vztahuje povinnost ohlašování do IRZ. Registrace se provádí postupem zveřejněným na stránkách ISPOP. Registrace je jednorázovým úkonem.
Identifikační číslo provozovny
Všem IRZ provozovnám musí být přiděleno registrační číslo, tzv. identifikační číslo provozovny (IČP), které je neměnné a podle něhož je možné provozovnu jednoznačně identifikovat. Provozovatel je povinen používat správné IČP. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že toto IČP se vztahuje pouze k IRZ. Nelze jej tudíž zaměňovat s podobným identifikátorem používaným např. u agendy ovzduší, které používá totožnou zkratku.
IČP je jedinečným identifikátorem pro každou provozovnu. IČP není vázáno na vlastníka provozovny (definován IČO), ale přímo na provozovnu (definovanou zejména adresou, souřadnicemi a činností).
V případě, že došlo k přesunu provozovny pod jinou organizaci nebo ke sloučení či rozdělení provozoven, je povinností provozovatele tuto skutečnost oznámit správci registru, kterým je Česká informační agentura životního prostředí.
Termín plnění ohlašovací povinnosti
Požadované údaje jsou dotčení provozovatelé povinni do IRZ ohlásit vždy nejpozději do 31. 3. za předchozí kalendářní rok. Za rok 2022 se tedy budou údaje ohlašovat do 31. března 2023.
Sankce za neplnění ohlašovací povinnosti
Neohlášení do IRZ, resp. uvedení nesprávných údajů a nevedení evidence údajů v souladu s požadavky nařízení o E-PRTR a zákonem o IRZ jsou přestupky, za které hrozí sankce. Podle § 5 odst. 3 zákona o IRZ a ISPOP je možné za přestupky uložit pokutu do 500 000 Kč. Plnění ohlašovací povinnosti kontroluje Česká inspekce životního prostředí, která rozhoduje o přestupcích podle § 6 zákona o IRZ a ISPOP.
Informace k IRZ
Stránky, na kterých se právě nacházíte (tj. http://www.irz.cz/, příp. http://www.prtr.cz/) jsou hlavním zdrojem informací pro všechny cílové skupiny, které jsou existencí IRZ v ČR dotčeny. Stránky jsou provozovány s různými úpravami Ministerstvem životního prostředí, a to již od roku 2004 (ve spolupráci s Českou informační agenturou životního prostředí). Informace poskytované na stránkách jsou logicky členěné a snadno využitelné jak pro veřejnost, tak provozovatele. Pro provozovatele jsou zejména důležité sekce:
- Ohlašování – v sekci je popsán celý proces ohlašování pro příslušný ohlašovací rok;
- Látky v IRZ – sekce obsahuje informace o všech sledovaných znečišťujících látkách (ke každé látce jsou přiřazeny i údaje týkající se vlastností, zdrojů úniků a přenosů či vlivů na lidské zdraví a životní prostředí);
- Vyhledávání v IRZ – odkaz přesměruje na stránky, na nichž lze vyhledávat v ohlášených údajích za jednotlivé ohlašovací roky (od ohlašovacího roku 2004), a to na základě širokého spektra kritérií;
- Dokumenty – sekce obsahuje všechny důležité dokumenty a odkazy k problematice IRZ (legislativa, příručky, souhrnné zprávy atd.).
EnviHELP
Služba EnviHELP je provozována Českou informační agenturou životního prostředí společně ve spolupráci s MŽP. Služba byla zřízena za účelem informační podpory pro jednotlivé oblasti, které spadají do kompetence MŽP. Jednou z těchto oblastí je rovněž IRZ. Službu EnviHELP lze využít po přihlášení do svého uživatelského účtu, avšak velké množství informací lze nalézt i bez přihlášení. Po přihlášení je možné mj. dotazy i zadávat.
Novinky v ohlašovacím formuláři (ISPOP) a CRŽP
Na závěr ještě několik informací o úpravách aktuálního ohlašovacího formuláře a s tím souvisejících věcí (zejména CRŽP). O některých již byla zmínka v předchozím textu, ale jiné detaily doposud zmíněny nejsou.
Při navrhování úprav hraje prim několik aspektů. Prvním z nich je usnadnění samotného ohlašování. Druhým důležitým faktorem je samotný rozvoj IRZ a v poslední řadě také přizpůsobení aktuálním požadavků příslušných právních předpisů. Lze konstatovat, že každoročně se jedná o změny, které se právě dotýkají jednoho z těchto aspektů. Ve stručnosti si je zde popišme.
- Nové povinně ohlašované látky/položky (bromované difenylethery (PBDE): hexa-BDE a hepta-BDE, soli a estery pentachlorfenolu, polychlorované naftaleny (PCN), benzo(a)pyren - ten byl doposud ohlašován dobrovolně a oficiálně také oxid uhličitý (CO2) bez spalování biomasy). Tyto změny se netýkají přenosů látek v odpadních vodách, jelikož nařízení vlády o IRZ nemá pro tuto kategorii zmocnění. Z toho důvodu se změny týkají úniků do vody, ovzduší a půdy a přenosů látek v odpadech. Podrobnosti jsou uvedeny v příloze č. 1 a 2 nařízení vlády o IRZ;
- K polycyklickým aromatickým uhlovodíkům (PAH) přibyly dvě dobrovolně ohlašované položky - polétavý prach PM2,5 a černý uhlík. Údaje o množství obou těchto položek je možné i reportovat do EU registru průmyslových míst (na rozdíl třeba od styrenu a formaldehydu);
- Možnost vyplnit přesné umístění výpustí u úniků do vody ve formě souřadnic. Tato možnost nemá být náhradou stávajícího uvádění recipientu a říčního kilometru, ale jeho doplněním. Jedná se o nepovinně vyplňovaný údaj;
- Vybrané údaje jsou nově součástí registrace. Konkrétně se jedná o adresu webových stránek, identifikace systému obchodování s emisemi (ETS) a identifikátor zařízení s integrovaným povolením (IPPC). Všechny tyto údaje jsou povinné (v případě IPPC a ETS záleží na tom, zda se dané provozovny týkají či nikoliv).