O IRZ

Česká republika se vstupem do Evropské unie a podpisem významných mezinárodních dokumentů (Aarhuská úmluva, Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek) zavázala plnit povinnosti v oblasti životního prostředí, které z těchto mezinárodních aktů vyplývají. Jedná se zejména o shromažďování a šíření informací o životním prostředí, umožnění svobodného přístupu veřejnosti k těmto informacím a tvorbu registru úniků a přenosů znečišťujících látek.

Ke splnění závazků bylo nutné doplnit legislativu v České republice o nové právní nástroje, které výše uvedené procesy umožnily. Dne 5. února 2002 byl přijat zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o integrované prevenci). Zákon č. 76/2002 Sb. založil integrovaný registr znečišťování životního prostředí (dále jen Integrovaný registr znečišťování – IRZ) jako veřejně přístupný informační systém emisí a přenosů znečišťujících látek. Veřejná přístupnost kvalitativně odlišila IRZ od ostatních již provozovaných registrů v oblasti životního prostředí a klade daleko větší požadavky na správu a provoz registru.

Kompetentními orgány v rámci IRZ jsou Ministerstvo životního prostředí (MŽP), Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) a Česká informační agentura životního prostředí (CENIA). Kontakty naleznete zde.

Od roku 2008 upravuje fungování IRZ (v návaznosti na evropské nařízení č. 166/2006/ES ) samostatný právní předpis – zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a změně některých zákonů, a prováděcí nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí. Oba právní předpisy, v návaznosti na evropské nařízení o Evropském registru úniků a přenosů znečišťujících látek, dotváří rozsah požadovaných údajů ohlašovaných do IRZ od ohlašovacího roku 2009.

Drobné změny přinesl zákon č. 77/2011 Sb. , kterým se mění zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Změny se týkají pouze drobných úprav v textu a nemají žádný vliv na základní vymezení ohlašujících subjektů nebo samotných ohlašovacích povinností. Změny se rovněž týkaly části zákona, který se věnuje problematice ISPOP. Přesnou specifikaci změn lze nalézt zde .

Další změny do problematiky IRZ přineslo nařízení vlády č. 450/2011 Sb. , prostřednictvím kterého byl omezen počet ohlašovaných látek v odpadech přenášených mimo provozovnu z původních 72 na 26 (tj. upravena byla příloha č. 2 předmětného nařízení).

Zásadní změny proběhly v roce 2016, v kterém byl rozsáhlým způsobem novelizován zákon o IRZ a ISPOP. Zásadním bodem novely zákona o IRZ a ISPOP bylo omezení dopadu povinnosti ohlašovat do IRZ pouze na 232 vybraných jiných činností nebo činností s nižší prahovou hodnotou pro kapacitu oproti E-PRTR. Seznam dotčených činností je nyní součástí přílohy k zákonu o IRZ a ISPOP, a to v podobné struktuře, jako je tomu v případě přílohy I nařízení o E-PRTR. Další pozitivní změny se promítly i do problematiky ISPOP - např. jednodušší podávání hlášení bez dříve (v některých, přesně specifikovaných případech) požadované listinné autorizace.

V průběhu roku 2019 jsme se na evropské úrovni dočkali dvou důležitých předpisů, které upravují dosavadní nařízení o E-PRTR. V prvé řadě se jednalo o nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1010, které novelizovalo zásadním způsobem nařízení o E-PRTR. Byly upraveny části týkající se důvěrnosti údajů, pozměněny formulace týkající se samotného ohlašování a odstraněna povinnost podávat Evropské komisi každé tři roky implementační zprávu, ale zejména zrušení přílohy III, která podrobně popisuje údaje požadované v rámci ohlašování do E-PRTR. Tyto údaje jsou nově předmětem přílohy k prováděcímu rozhodnutí Komise (EU) č. 2019/1741. Uvedené změny zejména souvisí s EU registrem průmyslových míst, který bude mít větší rozsah než dosavadní E-PRTR (který bude jeho součástí) a umožní sloučit reporting i za problematiku velkých spalovacích zařízení a směrnice o průmyslových emisích (resp. se zákonem o integrované prevenci) právě s E-PRTR. Vzhledem k tomu, že se změny na národní úrovni musí promítnout i pro ohlašovatele s činnostmi z přílohy k zákonu o IRZ a ISPOP, bylo nutné provést novelizaci nařízení vlády č. 145/2008 Sb. Tato novela byla přijata v roce 2020 pod číselným označením 326/2020 Sb. Novela je poměrně rozsáhlá a zavádí nejen nové povinné (např. identifikátor PID pro zařízení s integrovaným povolením, identifikátor systému obchodování s emisemi nebo údaje o objemu výroby) a nepovinné údaje (např. možnost zadat veřejné kontaktní údaje), ale také došlo k úpravě seznamu dotčených látek (např. povinnost ohlašovat benzo(a)pyren, polychlorované naftaleny atd.). Část požadavků bylo nutné ohlašovat již za ohlašovací rok 2020, ale např. nově doplněné látky až za následující ohlašovací rok - tj. za rok 2021. Je tedy nutné mít na mysli tyto změny a řádně je promítnou do ohlašování za tento ohlašovací rok.

Další upřesnění na evropské úrovni nastalo na počátku roku 2022, kdy bylo přijato prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/142, které dále upravilo zejména problematiku ohlašování objemu výroby.

Proces ohlašování údajů do IRZ je popsán v části Ohlašování.

• Jaké látky se do IRZ ohlašují?
• Kdo ohlašuje do IRZ?

Účinné právní předpisy k IRZ

• Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
• Nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18.ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES.
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1010 ze dne 5. června 2019 o sladění povinností podávání zpráv v oblasti právních předpisů souvisejících s politikou životního prostředí a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 a (EU) č. 995/2010, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES, 2004/35/ES, 2007/2/ES, 2009/147/ES a 2010/63/EU, nařízení Rady (ES) č. 338/97 a (ES) č. 2173/2005 a směrnice Rady 86/278/EHS.
• Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/1741 ze dne 23. září 2019, kterým se stanoví formát a četnost údajů, které mají členské státy poskytovat pro účely ohlašování podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES.
• Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/142 ze dne 31. ledna 2022, kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/1741, pokud jde o ohlašování objemu výroby, a opravuje uvedené prováděcí rozhodnutí.

Zpět na začátek stránky...