Protokol o PRTR
Protokol o PRTR
- Cíl Protokolu
- Charakteristika Protokolu
- Přijetí Protokolu
- Platnost Protokolu
- Nároky Protokolu na registry znečišťování
- Zapojení veřejnosti
- Příslušné právní předpisy
- Důležité dokumenty
- Odkazy
Cíl Protokolu
Cílem Protokolu je zvýšit přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí založením integrovaného, celonárodního registru. Vytváření ucelených veřejných registrů polutantů je jedním ze závazků Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí. Protokol k této úmluvě (tj. Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek - Protokol o PRTRs) deklaruje důležitost registrů úniků a přenosů znečišťujících látek jako mechanismu pro zvyšování odpovědnosti podniků, omezování znečištění a podporu udržitelného rozvoje. Účelem registrů obecně je přispět k posílení integrovaného přístupu v ochraně životního prostředí a k podpoře šetrnějšího chování.
Charakteristika Protokolu
Protokol o PRTRs je první právně závaznou mezinárodní úmluvou o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek. Protokol, jak již bylo naznačeno výše, vychází z Aarhuské úmluvy.
Přijetí Protokolu
Protokol byl přijat na mimořádném zasedání stran Aarhuské úmluvy 21. května 2003 v rámci páté ministerské konference „Životní prostředí pro Evropu“ konané v Kyjevě (Ukrajina). Protokol podepsalo 38 států (včetně České republiky) a Evropské společenství.
Platnost Protokolu
Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek vstoupí v platnost pro smluvní strany devadesátým dnem po datu uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí nebo přistoupení. Šestnáctou smluvní stranou Protokolu se 10. července 2009 stala Francie a 13. července 2009 ratifikovalo Protokol Maďarsko. Byl tak překročen nutný počet ratifikací ke vstupu Protokolu v platnost. Protokol se tedy stal pro pro smluvní strany mezinárodně právně závazným od 8. října 2009. Česká republika dokončila ratifikační proces v červnu 2009. Průběžný stav ratifikace je možné sledovat zde.
Nároky Protokolu na registry znečišťování
Registr má podle Protokolu obsahovat informace o únicích a přenosech 86 (v případě E-PRTR jde aktuálně o 91) znečišťujících látek (seznam tvoří přílohu Protokolu), smluvní strany mohou nicméně vytvářet rozsáhlejší databáze. Jedná se o látky s významnými negativními vlivy na životní prostředí a lidské zdraví (např. skleníkové plyny, látky způsobující kyselý déšť, těžké kovy, rakovinotvorné látky). Při vytváření registru je nutné brát v úvahu i jeho potenciální rozšíření, avšak k tomu doposud nedošlo.
Nezbytným rysem registru je veřejná bezplatná přístupnost a možnost veřejné kontroly. Data o znečištění v registru musí být dostupná v koherentní, strukturované (podle zařízení, polohy, činnosti, vlastníka, znečišťující látky, složek atd.) a uživatelsky přátelské (user friendly) podobě. Protokolem je požadováno zajištění účasti veřejnosti i při vývoji národního registru (veřejnost může předkládat připomínky, informace, analýzy nebo stanoviska). Registry mají mít omezená ustanovení týkající se utajování.
Hlavními parametry PRTR podle Protokolu jsou:
- Evidence úniků a přenosů minimálně 86 znečišťujících látek uvedených v příloze Protokolu z různých typů bodových zdrojů;
- Poskytování dostupných dat o plošných zdrojích (např. dopravě);
- Pravidelná aktualizace na základě povinného periodického ohlašování;
- Omezené utajování údajů;
- Veřejná dostupnost, bezplatnost a uživatelská přátelskost;
- Poskytování údajů v koherentní a strukturované podobě (podle zařízení, polohy, činnosti, vlastníka, znečišťující látky, složek atd.);
- Poskytování odkazů na další registry;
- Rozšiřitelnost o další látky;
- Otevřenost k připomínkám veřejnosti při vývoji a modifikacích.
Smluvní strany musí zabezpečit, že údaje do registru budou provozovatelé poskytovat povinně periodicky (každoročně) a to minimálně v následujícím rozsahu:
- Hlášení za jednotlivé provozovny s udáním geografické polohy;
- Hlášení o únicích látek do vody, ovzduší a půdy;
- Hlášení o látkách v odpadech nebo kategoriích odpadů přenášených mimo lokalitu provozovny;
- Hlášení o látkách v odpadních vodách přenášených mimo lokalitu provozovny.
Zapojení veřejnosti
Veřejnost musí mít zajištěn bezplatný přístup k informacím v registru bez nutnosti prokázat konkrétní zájem na těchto informacích. Registry by měly být dostupné elektronicky prostřednictvím sítě Internet. Protokolem je požadováno zajištění účasti veřejnosti i při vývoji národního registru. Veřejnost může předkládat připomínky, informace, analýzy nebo stanoviska.
Ostatní informace
Dne 22. října 2021 se konalo v Ženevě již čtvrté zasedání smluvních stran Protokolu, kterému předcházel tzv. High level segment společně s Aarhuskou úmluvou (pro doplnění lze zmínit, že zasedání smluvních stran Aarhuské úmluvy předcházelo a konalo se od 18. do 20. října 2021 tamtéž). Vzhledem k aktuální pandemické situaci se konalo v hybridní formě. Avšak česká delegace byla přítomna na místě. Vyzdvihnout lze úspěšnou kandidaturu nynějšího NFP (National Focal Point neboli národního kontaktního bodu), kterým je pracovník odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP Eduard Hlavatý, na nového člena výboru Protokolu. Funkční období je na následující 4 roky (do dalšího zasedání smluvních stran). Na podrobnosti o činnosti Výboru Protokolu je možné se podívat zde. Další informace o zasedání smluvních stran Úmluvy a Protokolu lze dohledat zde.